Velmi často čelíme od našich zákazníků oprávněným otázkám spojeným s osudem solárních panelů v okamžiku, kdy doslouží. Recyklace panelů ale zajímá i odpůrce solární energie.
Kritici solární energie však mnohdy operují s různými mýty a nepravdami, které o složení solárních panelů a jejich recyklaci kolují. Panují u nich obavy, že po elektrárnách na našich polích zůstanou hromady nebezpečného odpadu. Jsou tyto obavy oprávněné?
V tomto článku se podíváme na to, kdo platí likvidaci a recyklaci odpadu z fotovoltaických elektráren. Vysvětlíme si, co jsou to kolektivní systémy pro zpětný odběr, jak tyto systémy fungují a jak jsou financovány.
Popíšeme krok po kroku, jak budou majitelé vysloužilých fotovoltaických elektráren postupovat při jejich likvidaci. A podíváme se na technologické postupy, jak fyzicky probíhá likvidace a recyklace fotovoltaických elektráren a panelů.
Mohlo by vás také zajímat
Kdo zaplatí recyklaci solárních panelů?
Na úvod jedna dobrá zpráva: za zpětný odběr a recyklaci všech fotovoltaických panelů na střechách i na polích v ČR již bylo dopředu zaplaceno. Zaplatil za ni výrobce panelů nebo jejich dovozce, u starších elektráren zaplatili jejich provozovatelé. Recyklační poplatek je součástí ceny každého fotovoltaického ceny panelu.
Nejdůležitější povinnosti a odpovědnost všech zúčastněných subjektů při předání ke zpracování, využití (recyklaci) a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů stanovuje zákon č. 185/2001 Sb. Zákon o odpadech v § 37.
Podle tohoto zákona má každý výrobce fotovoltaických panelů povinnost na svůj účet zajistit zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu ze solárních panelů, které byly součástí fotovoltaických elektráren.
Fotovoltaické elektrárny do 30 kWp
Majitelé malých elektráren do 30 kWp, a to se týká především elektráren na střechách rodinných domů, mají zákonem určenou možnost vysloužilé panely ZDARMA odevzdat v síti míst zpětného odběru.
Zpětný odběr v místním sběrném dvoře
Síť míst pro zpětný odběru elektroodpadu kopíruje síť veřejných sběrných dvorů, které jsou v každé větší obci. Zjednodušeně řečeno, staré solární panely po demontáži ze střechy odevzdáte ve vašem místním sběrném dvoře. Podobně, jako by to byl jakýkoliv jiný elektroodpad typu LCD televize.
Solární elektrárny nad 30 kWp
Provozovatelé elektráren s větším výkonem než 30 kWp si s provozovateli tzv. kolektivních systémů pro zpětný odběr domlouvají místo a způsob předání odpadu individuálně. Ale i zde platí stejná povinnost výrobce solárních panelů, a to zajistit jejich zpětný odběr a recyklaci, která je předplacena v účelovém fondu.
Aby to bylo zcela jasné: majitel nebo provozovatel elektrárny má povinnost provést demontáž panelů ze střechy nebo z konstrukcí na pozemku. Dále na své náklady vzniklý odpad odveze a předá (podle velikosti FVE) do systému zpětného odběru elektroodpadu.
Za předání na recyklaci se nic dalšího neplatí, protože zpracování odpadu je hrazeno z již zaplacených recyklačních poplatků, které odvádí výrobce nebo dovozce do zvláštních fondů. Zpětný odběr a recyklace je pro všechny provozovatele fotovoltaických elektráren v ČR zcela zdarma.
Sledujte naše sítě
Kolik stojí recyklace fotovoltaických panelů?
Pro stanovení výše recyklačního poplatku je důležitá vyhláška č. 352/2005 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, konkrétně její příloha č. 10. Sazbu ekologického poplatku za elektroodpad ze solárních panelů zákonodárci stanovili v minimální výši 8,50 Kč/kg.
Dnes běžně dostupný fotovoltaický panel o výkonu 380 Wp váží cca 23 kg. Za tento panel tedy jeho výrobce před uvedením na trh povinně zaplatil recyklační poplatek ve výši 195,50 Kč. Recyklační poplatky vybrané od zákazníků posílají výrobci a dovozci panelů na účelově vázaný bankovní účet, ze kterého se hradí pozdější recyklace odpadu ze solárních panelů.
Bude výše uvedený poplatek na provedení recyklace FV panelů stačit? V době vyhlášení povinnosti platit recyklační poplatky se výrobci panelů proti jejich výši ohrazovali s tím, že jsou nastaveny zbytečně vysoké. Obávali se, že recyklační poplatek bude nové produkty příliš prodražovat.
Poplatek je nastaven o něco vyšší, než u jiných typově a materiálově srovnatelných a podobně těžkých elektrozařízení, jako jsou například LCD televizory. Recyklační firmy ještě před zavedením poplatků počítaly s tím, že samotná recyklace a prodej získaných druhotných surovin budou ziskové.
Bude recyklace FV panelů zisková?
Výnosy z recyklace jednoho 60článkového polykrystalického panelu by se měly pohybovat od 230 Kč do 420 Kč. K tomu můžeme připočítat předepsané ekologické poplatky určené na recyklaci fotovoltaických panelů ve výši 150 Kč až 200 Kč.
Nákladovými položkami recyklace jsou přepravní náklady ze sběrných míst, uskladnění, mzdy, energie a odpisy zařízení na zpracování odpadu. Náklady na zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z PV modulů by měly být plně pokryty z recyklačních poplatků, prodej komponentů a surovin znamená zisk.
Dobrá ekonomika recyklace znamená, že o odpad ze solárních elektráren bude náležitě postaráno. Jednoduše proto, že na recyklaci solárních panelů bude chtít někdo vydělat.
Někteří světoví výrobci fotovoltaických panelů se v roce 2007 dobrovolně sdružili do nadnárodního kolektivního systému zpětného odběru s názvem PV Cycle. V ceně FV panelů části výrobců, kteří jsou členy tohoto sdružení je již započítán poplatek na recyklaci. Na PV Cycle však český systém zpětného odběru nebere žádný zřetel. České zastoupení PV Cycle provozuje firma RETELA.
Co je nového na našem FB?
Co jsou to kolektivní systémy ?
Výrobců a dovozců různých elektrozařízení (včetně solárních panelů nebo měničů) jsou tisíce a produkty všech těchto dodavatelů se po konci své životnosti stanou odpadem. Všichni výrobci a dovozci všech elektrozařízení mají zákonnou povinnost zabezpečit zpětný odběr od zákazníků a následnou recyklaci svých produktů.
Bylo by však velmi nákladné a neefektivní, pokud by si každý výrobce musel budovat svoji vlastní síť míst pro zpětný odběr a prováděl recyklaci svých výrobků. Proto se výrobci všech typů elektrozařízení sdružují do tzv. kolektivních systémů, které zajišťují zpětný odběr, recyklaci a likvidaci elektroodpadu pro své členy hromadně.
Jak jsou kolektivní systémy financovány?
Kolektivní systémy pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu jsou průběžně financovány z účelových fondů, do kterých putují zaplacené ekologické poplatky.
Ekologické poplatky na provedení recyklace solárních elektráren výrobci platí na zvláštní účet ještě před tím, než jsou solární panely fyzicky umístěny na střechu vašeho rodinného domu nebo firmy. Recyklační poplatek je vždy součástí prodejní ceny použitých panelů i střídačů a není třeba jej hradit zvlášť.
V České republice funguje přibližně 10 kolektivních systémů, které se mimo jiné zabývají i recyklací odpadů z fotovoltaických elektráren. Mezi nimi například REMA PV Systém, ELEKTROWIN, ASEKOL SOLAR, RESOLAR, nebo RETELA.
Loga některých kolektivních systémů znáte z návštěv vašeho sběrného dvora, protože se zabývají recyklací i jiných typů elektroodpadu. Některé kolektivní systémy vznikly přímo s cílem specializovat se na recyklaci a využití materiálů z odpadů ze solárních panelů.
Jsou fotovoltaické panely nebezpečný odpad?
Nejrozšířenějším typem panelů na výrobu elektřiny jsou monokrystalické a polykrystalické fotovoltaické panely. V České republice tvoří tyto dva typy přibližně 95% všech nainstalovaných panelů.
Podle zákona č. 185/2001 Sb., Zákona o odpadech (příloha č. 7) jsou solární panely díky svojí velikosti a "nebezpečnosti" zařazeny do 4. skupiny elektrozařízení. Jsou ve stejné kategorii, jako domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií, telekomunikační zařízení, spotřební elektronika, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz nebo výdejní automaty.
Jaké materiály a v jakém zastoupení tento nejčastěji použitý typ panelů obsahuje?
| Použitý materiál | Váhový podíl |
|---|---|
| Sklo | 73,9 % |
| Plasty (tedlar, EVA - ethylen vinyl acetát) | 7,7 % |
| Hliník | 7,6 % |
| Měď | 4,6 % |
| Křemík | 2,3 % |
| Stříbro | 0,13 % |
| Cín | 0,043 % |
| Olovo | 0,024 % |
| Silikonové těsnění, diody, konektory | 3,7 % |
Zákon o odpadech resp. Vyhláška č. 185/2001 stanovila minimální míru recyklace (znovuvyužití materiálů) solárních panelů na 85% hmotnosti. Dnešní technologie však dovolují recyklaci přesahující 95%. Procento znovu-využití materiálů a surovin je důležité pro celou ekonomiku recyklace, protože získané materiály může firma provádějící recyklaci zpeněžit jejich prodejem.
Jaká je životnost fotovoltaických panelů?
Záruka na výkon fotovoltaických panelů je v trvání 25 let. Po této době nesmí být výkon panelů nižší, než 80% nominálního štítkového výkonu. To znamená, že pokles výkonu FV panelů za 25 let smí být maximálně -20%. Měření potvrzují,. že U výrobků renomovaných firem lze očekávat pokles výkonu nižší. Uvedená tolerance poklesu výkonu je maximální dovolená hranice. Předpokládaná životnost fotovoltaických modulů je tedy určitě delší, než 30 let.
Obsahují solární panely těžké kovy?
V souvislosti s těžkými kovy se nejčastěji zmiňuje kadmium. Pouze velmi omezená část světové produkce fotovoltaických panelů (cca 3 % celkového výkonu, převážně jde o firmy z USA) je založena na chemických látkách CdTe - kadmium tellurid a CdS - kadmium sulfid. Tento typ tenkovrstvých fotovoltaických panelů skutečně obsahuje kadmium.
Jak se recyklují panely CdTe?
Výrobci panelů s polovodiči na bázi kadmia zajišťují zpětný odběr těchto výrobků po skončení jejich životnosti. Výrobci si sami zajišťuje jejich recyklaci a znovuvyužití použitých materiálů. Náklady na recyklaci jsou zahrnuty v ceně výrobku stejně, jako u klasických křemíkových panelů. U tohoto typu panelů není žádný problém s úniky těžkých kovů do okolního prostředí, kadmium je pevně chemicky fixováno v panelu. Výrobci i přesto raději omezují využití svých panelů s CdTe a CdS pro umisťování na střechy budov. I u panelů založených na sloučeninách kadmia se předpokládá jejich životnost delší než 30 let.
Jak se recyklují fotovoltaické panely?
Rozlišujeme v zásadě dvě metody recyklace fotovoltaických panelů - tepelnou a mechanicko-chemickou.
Tepelná recyklace fotovoltaických modulů
Solární panely jsou po odstranění rámů zahřívány na teplotu převyšující 500 °C, při které se odpaří veškeré jejich plastové součásti. Plynné produkty plastů je možné využít pro kvalitní spalování a vzniklé teplo využít pro samotný recyklační proces.
Zbytek panelu po odstranění plastů se separuje ručně. Až 85 % článků z nepoškozených fotovoltaických panelů je možné znovu využít pro výrobu fotovoltaických panelů. Výhodou této metody je kvalitnější a hodnotnější druhotná surovina. Tepelná recyklace je vhodná pro klasické solární panely s mono a polykrystalickými články.
Mechanicko-chemická recyklace solárních panelů
U této metody recyklace se u fotovoltaických panelů odstraní hliníkové rámy a zbytek se rozemele a rozdrtí na drobné kousky. K třídění jednotlivých typů materiálů slouží separační linky s fluidními splavy pro oddělení kovů a plastů a s elektrodynamickou separací pro oddělení neželezných kovů.
Stříbro a další kovy se získávají pyrometalurgicky. Výsledkem je celkově méně kvalitní druhotná surovina, avšak tato metoda vyžaduje menší podíl lidské ruční práce. Mechanicko-chemická recyklace je vhodná pro tenkovrstvé fotovoltaické panely.
Kolik fotovoltaických panelů se ročně recykluje?
Recyklační kapacity jsou nyní velmi omezené. Budování velkých recyklačních provozů není rentabilní, protože zatím v podstatě není co recyklovat. Drtivá většina doposud nainstalovaných panelů stále někde leží a vyrábí elektřinu. V minulosti se každoročně zvyšoval počet fotovoltaických instalací, a proto s postupujícím časem bude dosluhovat stále větší množství panelů.
Agentura IRENA předpokládá, že do roku 2050 by celosvětově mělo recyklací projít přibližně 80 milionů tun solárních panelů. Od roku 2050 pak budeme každý rok recyklovat dalších 6 milionů tun.
S větším množstvím recyklovaných panelů lze očekávat vstup nových hráčů na tento trh v hodnotě 15 miliard dolarů. Také můžeme předpokládat další zlepšovaní a vyšší efektivitu recyklačních metod a dostupných technologií, například hydrometalurgických postupů.
Solární panely na vaší střeše snadno a rychle?
Návrh řešení a osobní návštěva technika u vás je ZDARMA. Ozveme se během 2 dní.
