Hlavním předpisem, podle kterého se do 30.6. 2023 bude v České republice řídit umisťování a povolování staveb je Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zkráceně Stavební zákon. V polovině roku 2023 vejde v platnost velká novela stavebního zákona a některé postupy se oproti dnešku změní.
Veškeré záležitosti stavebního práva řešíte s místně příslušným stavebním úřadem nebo stavebním odborem na magistrátech větších měst. Seznam všech stavebních úřadů v ČR najdete zde.
Stavby a stavební úpravy před svou realizací mohou (ale nemusí) procházet dvěma povolovacími řízeními - územním řízením a stavebním řízením. Uvedení díla do užívání se provádí kolaudačním rozhodnutím či souhlasem. Kolaudaci budete potřebovat pouze u staveb či stavebních úprav, které vyžadovaly nějakou formu stavebního řízení.
Územní řízení je schvalovací proces, ve kterém úřad posuzuje zamýšlené umístění staveb na daném pozemku a v daném území. Posuzuje se, zda je záměr v souladu s platným územním plánem a neodporuje zamýšlenému využití daného území. Výsledkem územního řízení může být územní rozhodnutí či veřejnoprávní smlouva. Územní řízení může být v některých případech vedeno jako zjednodušené, na jehož konci stavební úřad vydá územní souhlas.
Stavební řízení je proces schválení provedení stavby či stavební úpravy, posouzení její konkrétní podoby a jejích technických parametrů. Některé stavby menšího rozsahu vyžadují ohlášení, na jiné typy staveb musíte získat stavební povolení. Ohlašované stavby a stavby vyžadující stavební povolení jsou do užívání uvedeny získáním kolaudačního souhlasu resp. kolaudačního rozhodnutí, které vydává stavební úřad.
Některé jednodušší stavby nebo stavební úpravy nevyžadují ani ohlášku, ani stavební povolení. K uvedení těchto staveb do užívání není potřeba kolaudace.
U fotovoltaických elektráren na střechách rodinných i bytových domů se předpokládá využití vyrobené elektřiny pro přednostní zásobování samotného domu. Elektrárna je pak považována za technické zařízení budovy, které zabezpečuje způsob využití stavby podobně jako kotel na tuhá paliva, tepelné čerpadlo, klimatizace nebo bojler na ohřev teplé vody.
Instalace fotovoltaické elektrárny na střeše bytového domu, rodinného domu či objektu pro rodinnou rekreaci se posuzuje nikoliv jako samostatná stavba, ale jako stavební úprava stávající stavby.
Instalace fotovoltaické elektrárny na střechu rodinného či bytového domu, jakož i integrace FVE do střechy či instalace panelů na fasádu se považují za změnu dokončené stavby. Jde o stavební úpravu, která podle § 79 odst. 5 stavebního zákona nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.
Podle § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona se nevyžaduje stavební povolení ani ohláška stavby, pokud se provedenými stavebními úpravami:
Drtivá většina rodinných i bytových domů v České republice splňuje výše uvedené podmínky. V tom případě není na instalaci FVE a s ní spojených stavebních úprav potřeba stavební povolení ani ohlášení stavby. Pro uvedení takové elektrárny do užívání není potřeba kolaudační rozhodnutí či kolaudační souhlas.
Pokud by stavební úpravy spojené s instalací FVE na budovy pro bydlení či rodinnou rekreaci nesplňovaly některou z podmínek uvedených v § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, bude se:
Instalací fotovoltaické elektrárny na střechu budovy se v žádném případě nemění způsob využívání stavby. Instalací fotovoltaické elektrárny se rodinný či bytový dům nestává výrobnou energie, nýbrž zůstává nadále rodinným resp. bytovým domem.
Stavbami pro bydlení (rodinné domy) a rodinnou rekreaci jsou budovy o nejvýše jednom podzemním podlaží do hloubky 3 metry a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím.
Může jít o sporný bod při diskusi o tom, zda instalace solárních panelů na střechu budovy vyžaduje či nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášku. Problematické z tohoto hlediska mohou být instalace, kde solární panely nekopírují rovinu střechy, ale jsou nějakým způsobem přizvednuté (podepřené). Vzhled stavby je dán jejími vnějšími charakteristikami, jako:
Požární bezpečnost stavby je ovlivněna stavebními úpravami, které zvyšují požární riziko. Jsou to stavební úpravy, které např. zvětšují plochu požárního úseku, zhoršují podmínky evakuace osob, zhoršují podmínky pro zásah jednotek požární ochrany, zhoršují vlastnosti stavebních konstrukcí z hlediska požární ochrany (požární odolnost, hořlavost, reakce na oheň či šíření plamene po povrchu) nebo pokud se těmito stavebními úpravami vytváří prostupy v konstrukcích, které oddělují jednotlivé požární úseky.
Stavební zákon je komplexní předpis upravující složitou problematiku stavebnictví. Některé stavby nebo stavební úpravy mohou podle různých výkladů zákona spadat do různých paragrafů. To může mít vliv na povolovací proces. Výklad zákona se může lišit, proto stejnou problematiku mohou dva různé stavební úřady posoudit každý jinak. Někdy se výklad stavebního zákona liší i mezi jednotlivými úředníky na jednom stavebního úřadu.
Podle § 4 odst. 2 stavebního zákona musí stavební úřady postupovat v součinnosti s orgány, které chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. To se týká i zájmových území z pohledu ochrany přírody a krajinného rázu (CHKO) a památkové péče.
Orgány ochrany zájmových území (například Správa CHKO, Správa národního parku nebo Nároční památkový ústav) dávají závazná stanoviska ke všem stavebním činnostem ve svém obvodu, tedy zejména k ohlášení stavby a k vydání stavebního povolení. Výjimku může mít souvisle zastavěné území například v CHKO, pro které je vydaný platný územní plán, ke kterému již orgán ochrany zaujal obecné stanovisko.
V České republice máme několik úrovní památkové ochrany, od zařazení stavby nebo území do Světového kulturního dědictví až po tzv. vesnické nebo krajinné památkové zóny. Národní památkový ústav vede databázi památek a chráněných území.
Solární panely na objektu vedeném jako nemovitá kulturní památka stavební úřad potažmo památkový úřad zcela jistě nepovolí, podobně jako na budovách ležících v památkových rezervacích.
Na objektech v památkových zónách je teoreticky možné získat souhlas, pokud prokážete, že panely nebudou viditelné z ulice a z veřejných prostranství.
Problematické mohou být i solární panely viditelné z míst dalekého rozhledu, tedy z rozhleden, ochozů věží atp. V památkově chráněných územích je konzultace záměru se stavebním úřadem nezbytná.
Pokud si v zájmovém území necháte namontovat solární panely bez konzultace se stavebním úřadem, pak na sebe berete určité riziko budoucích problémů. Úřad může dojít k názoru, že na vaše solární panely je v daném místě nezbytné projít stavebním řízením, a vyzve vás k příslušným krokům.
Pokud budete chtít elektrárnu například v CHKO "legalizovat", budete k tomu nevyhnutelně potřebovat i závazné stanovisko Správy CHKO. A pokud by tento úřad nevydal kladné stanovisko k vaší žádosti, stavební úřad by neměl jinou možnost, než vám nařídit solární panely demontovat. Z pohledu stavebního úřadu se bude jednat o černou stavbu.
Jedná se o případ, kdy fotovoltaickou elektrárnu stavíme na pozemku v zastavěném území, nejčastěji za účelem vlastní spotřeby vyrobené energie v nějaké přilehlé budově. Přilehlou budovou může být rodinný dům, bytový dům, rekreační, komerční či průmyslový objekt.
Solární panely můžete umístit na přilehlý stavební pozemek u budovy v případě, že se vám na střechu domu nevejdou, pokud je střecha budovy nevhodně orientovaná nebo pokud je z větší části zastíněná například stromy.
Dotační program Nová zelená úsporám umožňuje instalace fotovoltaických elektráren na přilehlé pozemky rodinných i bytových domů. Musí být splněna podmínka, že panely budou umístěny na speciální konstrukci uzpůsobené tak, aby systém neomezoval růst vegetace a její údržbu. Více informací k dotacím NZÚ pro rodinné domy a pro bytové domy.
Instalace fotovoltaické elektrárny na zastavěném pozemku je považována za samostatnou stavbu. V případě vlastní spotřeby vyrobené elektřiny v domě se taková fotovoltaická elektrárna posuzuje jako technické zařízení stavby.
Záměr umístit fotovoltaický systém na pozemku by v každém případě měl být předmětem územního řízení. Územní rozhodnutí je u elektráren umisťovaných na pozemku vedle budov možné nahradit územním souhlasem podle § 96 stavebního zákona. Týká se to FVE u rodinných domů, bytových domů, staveb pro rodinnou rekreaci, tak i u ostatních staveb.
Územním souhlas stačí, pokud se stavba umisťuje v zastavěném území, v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Stačí pak získat pouze stanoviska dotčených orgánů státní správy a stanoviska firem, které vlastní či provozují dotčenou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Dále je třeba získat souhlasy vlastníků sousedních staveb a pozemků.
Závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona se nevyžaduje u fotovoltaických elektráren do výkonu 20 kW.
Podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 9 stavebního zákona není u staveb pro výrobu energie vyžadováno stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu v případě, že jejich výkon nepřesáhne 20 kW. Stavebnímu řízení se tím pádem vyhnete, pokud vámi plánovaná fotovoltaická elektrárna nepřesáhne špičkový výkon 20 kWp.
Pokud chcete instalovat na pozemku fotovoltaickou elektrárnu o výkonu větším než 20 kWp, pak pro tuto stavbu potřebujete stavební povolení. Stavební povolení může nahradit tzv. veřejnoprávní smlouva.
Stavba musí být navržena a provedena tak, aby splňovala požadavky na mechanickou odolnost, stabilitu, požární bezpečnost, bezpečnost při užívání, ochranu zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek, ochranu životního prostředí a ochranu proti hluku.
Zařízení, na jehož provedení vydal úřad stavební povolení je nutné uvést do provozu tak, že stejný stavební úřad po dokončení FVE vydá kolaudačního souhlas nebo kolaudační rozhodnutí.
Pokud máte stran územního či stavebního řízení pochybnosti, doporučujeme zaslat ještě ve fázi zvažování investice obecný dotaz vašemu místnímu stavebnímu úřadu. Stručně popíšete váš záměr a zeptáte se úřadu, co po vás v daném případě bude požadovat.
Jedná se o tzv. žádost o předběžnou informaci podle § 139 Správního řádu. Pokud dostanete oficiální odpověď, že se k vašemu záměru ze strany stavebního úřadu nic nepotřebujete, založte si toto vyjádření pro případné pozdější reklamace a elektrárnu si nechte na střechu domu bez obav namontovat.
Pokud je vaším záměrem instalace FVE na střechu rodinného či bytového domu, požádejte úřad o potvrzení vaši "domněnky", že váš záměr splňuje podmínky § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. A tedy že instalace FVE nevyžaduje ohlášení stavby ani stavební povolení.
Záměr instalace FVE můžete konzultovat také telefonicky či osobně přímo na stavebním úřadě. Obvykle se tímto způsobem můžete na požadovaném postupu dopředu dohodnout přímo s úředníkem, který má na starosti vaši oblast a tedy dostane na stůl váš záměr.
Stavební úřad bude požadovat vyjádření správce zájmového území, pokud se v něm váš dům nachází. V tom případě můžete obecný dotaz zaslat i správě CHKO či Národnímu památkovému ústavu. Požadujte vyjádření, zda solární panely na vaši střechu povolí, případně za jakých podmínek. Můžete si tím ušetřit čas a peníze při shánění podkladů a vyjádření pro stavební řízení, které nakonec budou k ničemu.
Návrh řešení a osobní návštěva technika u vás je ZDARMA. Ozveme se během 2 dní.