Solární Experti - Energetická revoluce začíná na vaší střešeSolární Experti - Energetická revoluce začíná na vaší střeše
Získat nabídku

Co lidem nejvíc vadí na solárních panelech?

1.8.2018 | Autor: Vladimír Matajs

Fotovoltaické elektrárny se potýkají s pošramocenou pověstí. Může za to zkušenost s obřími instalacemi panelů na polích v letech 2008 až 2010. Za špatné zákony a zkorumpované politiky ale solární panely nemohou. Byla by velká škoda, pokud bychom na využití solární energie zanevřeli. Zvláště nyní, kdy přichází doba solárních střech a panely si na svou střechu může dát opravdu každý.

Mohlo by vás také zajímat

Fotovoltaické elektrárny jsou špatné, protože jsou na ně dotace!

Mnoha lidem vadí dotace obecně. Všechno, co je dotované, je špatné. Dotace škodí volnému trhu a způsobují neefektivní vynakládání prostředků. S tím lze jedině souhlasit.

Energetika ale není ani zdaleka volný trh. Máme zde uhelné elektrárny dotované státem skrytě, nepřímo a obvykle zcela netransparentně. Například uhelné elektrárny vypouští do ovzduší škodliviny a skleníkové plyny, ale velmi dlouho nemusely nic platit za škody, které tyto emise způsobují. Každá státem poskytnutá výjimka na vypouštění rtuti je také skrytou dotací.

O dotacích elektrárnám a teplárnám v podobě "darování" emisních povolenek ani nemluvě. Kdyby měli majitelé uhelných elektráren platit plnou cenu za všechny historicky způsobené škody na životním prostředí a na zdraví obyvatel, elektřina z uhlí by byla extrémně drahá. Na kolik peněz nás nakonec vyjde globální oteplování planety způsobené spalováním uhlí a ropy dnes neumíme ani odhadnout. Jen víme, že to bude astronomická suma, na které se budeme my a mnoho generací po nás podílet.

Všechno vyřešíme jádrem!

O moc lépe na tom není ani elektřina z jaderných elektráren. Za případné škody způsobené havárií těchto zařízení převzal garanci stát, a to zdarma. V žádné zemi žádná komerční pojišťovna nepojistí rizika jaderných katastrof. Nebo by takové pojištění muselo být nesmyslně drahé. Případné náhrady škod á la Černobyl nebo Fukušima by totiž jinak znamenaly nevyhnutelný bankrot pojišťovny. ČEZ díky tomu každoročně ušetří mnoho miliard za pojistné, které by si jinak musel platit a náklady na něj by se promítaly do vyšší ceny vyprodukované jaderné elektřiny.

A ČEZ se nemusí starat ani o dlouhodobé uložení vyhořelého paliva, protože to nakonec z větší části zaplatí zase stát. Již desetiletí produkujeme vysoce radioaktivní odpad z jaderných elektráren, ale stále nemáme ani mlhavou představu o tom, kam vyhořelé palivo nakonec zakopeme. Jisté je, že ho musíme uložit na dobu 100 000 let. Jen pro srovnání o jakou jde dobu: Homo neanderthalensis vyhynul asi před 30 000 lety.

Na věčnost (Into Eternity)

O radostech a strastech budování konečného úložiště jaderného odpadu pojednává film Into Eternity: A Film for the Future. Dokument pomalou severskou dikcí popisuje, co všechno ve Finsku museli promyslet a zvážit, než se pustili do budování podzemního skladu vyhořelého jaderného paliva. Překvapivě řešili více filosofické otázky než technické výzvy.

Finové jsou nejdál

Přelom v oblasti jaderných odpadů přišel v roce 1993, kdy začaly platit mezinárodní dohody o zákazu vyhazovat barely s jaderným odpadem jen tak do moře. Od té doby všechny země včetně ČR drží veškerý svůj radioaktivní odpad na dobu neurčitou v dočasných nadzemních úložištích. A rozmýšlí se, co s ním dál, kam ho uložit, nebo zda se pro něj nenajde další využití. Němci navíc, kromě hledání nového úložiště, ještě vyndavají sudy s radioaktivním odpadem z nepovedeného konečného úložiště v solném dole Asse II, kam začala po čase vnikat podzemní voda. Finsko je zatím jediná země, kde jsou již v procesu budování konečného úložiště RAO s termínem dokončení 2025.

Iluze o čisté a levné elektřině

Českou představu o čisté a hlavně levné jaderné elektřině nesdílí Němci. V Německu trochu jinak prožívali havárii v Černobylu, protože o ní měli v roce 1986 maličko lepší informační servis než my tady, v komunistickém Československu. Fukušima zbytky důvěry v jádro u Němců zlomila definitivně. Co bylo příčinou jedné nebo druhé havárie je zcela podružné. Důležité je, jak to pocitově vidí obyčejný německý volič. Také se v Německu začíná počítat, kolik vlastně bude stát rozebrání stávající flotily jaderných elektráren, a že doposud vybraných 38 miliard EUR (1 024 mld. Kč) na to asi nebude stačit.

V Česku se podle plánů našich vrcholných politiků chystáme pokračovat v jaderné cestě. Češi jsou národem vstřícným vůči energii z jádra, takže vše půjde hladce. Jenže si neuvědomujeme, že cena nových jaderných bloků za posledních 20 let vzrostla šestinásobně a spuštění některých nových bloků má zpoždění více než 10 let. Jeden reaktor o výkonu 1600 MW ve finské elektrárně Olkiluoto aspiruje na nejdražší stavbu v lidské historii. Postavit jeden nový jaderný blok bude stát skoro stejné peníze, jako je současná tržní hodnota zbytku všech ostatních uhelných, plynových a jaderných elektráren na našem území. Což je cca 300 miliard korun v dnešních cenách. A nový blok pokryje pouze zhruba 10% české spotřeby.

I když to z úst politiků slyšíme jenom zřídka, astronomická cena nového bloku v Dukovanech bude znamenat, že jaderná energie bude potřebovat dotace z kapes nás všech. Proč dotace u solárů vadí a x-násobně vyšší částky u jaderné energie nevadí? Nakonec se nám může stát, že budeme bohatě dotovat energii z jádra, ale v době přebytku elektřiny na trhu budeme tuto elektřinu za zlomek ceny prodávat třeba do Německa.

Produkty, které by vás mohly zajímat

Dotace jsou fuj!

Od podzimu roku 2015 jsou v ČR dotovány instalace fotovoltaických elektráren na rodinných domech. Nejde ale o zvýhodňování solárních panelů na úkor jiných zdrojů. Nejde o křivení trhu, nýbrž o jeho narovnání. Přímou a transparentní dotací se stát snaží srovnat podmínky pro ekologické zdroje. Ty musí na trhu soupeřit s neekologickými zdroji, které jsou ve velké míře dotovány nepřímo tím, že nenesou plné náklady za škody způsobené emisemi. Na druhé straně soupeří obnovitelné zdroje s "čistou" energií z jaderných elektráren.

Dotace na fotovoltaické elektrárny jdou z kapes nás všech!

Dotační program Nová zelená úsporám, který financuje instalace solárních panelů na střechy rodinných domů získává prostředky z prodeje emisních povolenek na mezinárodní burze v Lipsku. Česká republika měla emisních povolenek nadbytek, protože v minulých dekádách jsme byli schopni velmi efektivně snížit množství vypouštěných emisí z průmyslu, tepláren a elektráren. Ke snížení vypouštění našich emisí přispěla i ekonomická krize z roku 2008.

Výnosy z prodeje emisních povolenek emitentům škodlivin jsou zdrojem financování pro investice do obnovitelných zdrojů. Emisní povolenky jsou forma daně z emisí, ve výsledku tedy tuto daň zaplatíme zprostředkovaně my všichni, kdo využíváme elektřinu nebo teplo z uhlí. V minulosti firmy, které vypouštěly emise získávaly emisní povolenky nebo jejich část zdarma. Emisních povolenek je ale každý rok k dispozici čím dál méně a jejich cena na trhu roste.

Systém emisních povolenek nám sice zdražuje elektřinu a teplo z uhlí, avšak emise působí škody a tudíž musí být nějak zdaněny. Není udržitelné, aby producenti emisí vydělávali bez omezení, ale následky jejich činnosti jsme platili my všichni (stát). A je také velmi správně, že se výnosy z této "daně" z části využívají pro podporu a rozvoj čistých obnovitelných zdrojů a na opatření vedoucí ke snižování emisí.

Sledujte naše sítě

Dotace na fotovoltaiku jsou nemorální

Chová se náš stát racionálně, když peníze získané z prodeje vypuštěných i nevypuštěných emisí využívá na další investice do ekologie a obnovitelných zdrojů? Program Nová zelená úsporám z prodeje emisních povolenek financuje zateplování budov, výstavbu novostaveb v pasivním standardu, výměnu neekologických zdrojů vytápění a instalace solárních panelů na ohřev vody a solárních panelů na výrobu elektřiny.

Stát mohl všechny peníze z emisních povolenek po miliardách rozdat ČEZu, teplárníkům, uhlobaronům, miliardářům a průmyslníkům. Místo toho je nyní dává obyčejným lidem, aby si na svůj dům pořídili solární panely. Stát přispívá obyčejným lidem, aby zvýšili svoji soběstačnost a nezávislost na síti. Je to trochu paradox, dalo by se spíše čekat, že v zájmu státu je větší centralizace a zvyšování závislosti lidí na systému.

Domníváte se, že by se nějaký český (nebo slovenský) miliardář dvakrát rozmýšlel a zdráhal od státu přijmout miliradovou dotaci? Naopak! Tak proč se vy zdráháte, když vám stát nabízí 60 tisíc na instalaci fotovoltaické elektrárny? Prostě berte, dokud stát dává! Šance nemusí trvat věčně.

Není pravda, že by dotace sloužily pouze k tomu, že jsou fotovoltaické elektrárny pro zákazníky dražší. Na trhu dodavatelů FVE panuje poměrně ostrá konkurence, které nedovoluje, aby tyto firmy měly nějaké nezasloužené zisky. Část dotace se u každého klienta spotřebuje na samotné její vyřízení, ale drtivou většinu dotace získá konečný spotřebitel. Dodavatelské firmy na dotacích vydělávají jenom tím způsobem, že díky dotacím mají víc zakázek - víc lidí si díky dotaci může fotovoltaickou elektrárnu dovolit. Více lidem díky dotaci vychází přijatelná návratnost investice.

Solární panely nic nevydrží

Fotovoltaické panely jsou v záruce 25 let! Po 25 let provozu nesmí jejich výkon klesnout pod 80% nominálního výkonu. Někteří výrobci tuto záruku v poslední době prodlužují až na 30 let. Jaká je tedy teoretická životnost panelů, které mají po 25 letech minimálně 80% výkon? Dožijí se 35 let? Nebo na střeše vydrží 40 let? Na jaký jiný výrobek dnes dostanete záruku 25 let?

Z nějakého drastického poklesu výkonu fotovoltaických panelů nemusíte mít strach. Na polích a na střechách budov v ČR už některé panely leží a vyrábí elektřinu déle než 12 let. Testy panelů po 10 letech ve specializované laboratoři pokles výkonu neprokázaly. U moderních fotovoltaických panelů se navíc podařilo vyladit výrobní proces a podchytit některé problémy, na které starší modely fotovoltaických panelů trpěly, například mikrotrhliny nebo tzv. vysokonapěťový stres (PID).

Co je nového na našem FB?

Co až fotovoltaické panely doslouží? Kdo zaplatí jejich recyklaci?

Fotovoltaické panely jsou standardní elektroodpad na úrovni plazmové televize nebo počítače. Stejně, jako na jakékoliv jiné elektrozařízení i za solární panely platí jejich výrobci a dodavatelé recyklační poplatky. V Německu počítají s tím, že recyklace fotovoltaických panelů bude sama o sobě zisková. Výrobci panelů platí příspěvky do dobrovolného recyklačního spolku PV Cycle, který působí i u nás.

Fotovoltaické panely jsou konstrukčně i materiálově velmi jednoduché zařízení, a proto je jejich recyklace zvládnutá a vysoce efektivní. Podíl recyklovatelných a znovu využitelných materiálů dosahuje úctyhodných 90% až 96%.

Kolik stojí recyklace fotovoltaických panelů?

V České republice byl od roku 2014 navíc zaveden pro všechny typy fotovoltaických panelů recyklační poplatek, jehož výše činí 8,50 Kč/kg. Mimochodem, recyklační poplatek se platí i zpětně za všechny panely instalované na polích.

Pokud běžný 380 Wp fotovoltaický panel váží okolo 20 kilogramů, pak recyklační poplatek za každý takový panel činí cca 170 Kč. Tento poplatek inkasují recyklační společnosti jako ASEKOL Solar, RETELA, REsolar, které ze zákona tvoří recyklační fond.

Tak tedy: až vám fotovoltaické panely za 40 let doslouží, sundáte je ze střechy a odvezete do nejbližšího sběrného dvora, kde je složíte ZDARMA. Náklady na zpětný odběr a recyklaci vašich panelů byly předplaceny jejich dodavatelem.

Solární panely na vaší střeše snadno a rychle?

Návrh řešení a osobní návštěva technika u vás je ZDARMA. Ozveme se během 2 dní.

Jaký typ a velikost solárního systému je pro vaše potřeby nejvhodnější?
Je realizace u vás technicky možná a pokud ano, jakým způsobem?
Kolik bude solární systém stát a jakou bude mít návratnost?
Jak můžete získat garantovanou dotaci z programu NZÚ?
Kdy začnou solární panely vyrábět elektřinu pro vás?
Pokud se Vám tento obsah líbí, sdílejte ho svým přátelům
Nová zelená úsporám logo

Fotovoltická elektrárna o výkonu 2,7 kWp na klíč
za 62 000 Kč včetně vyřízení dotace

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram